Můj příběh

Vymalovala jsem se z vyhoření

Umělecká tvoba mě provází celý život. Už v dětství jsem ráda tvořila a zdobila vše, co mi přišlo pod ruku. Korálky, látky, papír, hlína, květiny... cokoliv. Měla jsem štěstí, že cit pro harmonii, krásu a design mohla využít i v zaměstnání.

Vystudovala jsem obor zubní technik, obalový design, při zaměstnání pak i animovanou tvorbu. Několik let jsem pracovala jako grafička pod agenturami pro české společnosti (např. Vítkovice a.s., ICI Dulux, Golf & Ski Resort Ostravice). Tlakem na rychlost, kreativitou na povel se mi začala z práce vytrácet lehkost i radost.

Vynucené zastavení

Ve stejném tempu jsem pokračovala i po narození dětí. Přehlížela jsem únavu, potřebu zpomalit, možná i změnit směr. Začít se poslouchat. Fungovala jsem na autopilota a pracovala po večerech. Velká stopka byla, když zemřel můj táta. Najednou mi nic nedávalo smysl. Hlavou mi probíhalo spousta otázek bez odpovědí.

„Kdo jsem?"„Co chci doopravdy já?" „O čem je vlastně život?"

Sebepoznávání

Do života mi začali chodit lidé a příležitosti, které mi pomáhaly se lépe poznat a pochopit. Cykličnost. Vysoká citlivost. Různé cesty sebepoznání – dary duše, Human design, numerologie…

A taky tvoření. Bez tlaku, výkonu, očekávání... Jako způsob naslouchání sama sobě.

Prostor, kde můžu zpomalit, nadechnout se a jen být...

První Květy duše

Postupně jsem začala skládat kousky svého života/sebe – a stejně tak vznikla i moje první květinová koláž. Kombinovala jsem vlastní fotografie květin, ilustrace i abstraktní malbu.

Vznikl obraz, který byl pro mě symbolem proměny. Jemnosti. Síly.
A krásy, která vzniká, když si dovolíme být sami sebou.

Obrazy si našly své ženy

Stejně jako jsem se pomalu poznávala a začala vnímat kvality svých zdánlivých "slabostí", proměňovala se i moje abstraktní tvorba v samostatné obrazy.

To, co jsem dříve schovávala, mohlo najednou zazářit v plné kráse.

Technika malby alkoholovými inkousty byla láska na první pohled. Okouzlily mne svou jemností a nepředvídatelností. Barvy se rozpíjejí a prolínají, jako jemné vlny na hladině vody. Ladný tanec na vlnách života... Potěšilo mne, že stejné okouzlení vnímaly ženy, které mi začaly psát, že z obrazů cítí klid, jemnost a laskavost... jemné pohlazení. Některé si vybraly obraz pro svůj domov, jiné pro nový začátek v životě nebo podnikání. Uvědomila jsem si u toho, že někdy si obrazy nacházejí samy své lidi.